Compacfoam je EPS s velmi vysokou hustotou bez příměsí, které by jeho vlastnosti zhoršovaly. Odolnost pěnových hmot z EPS (Styropor®) vůči působení chemických látek je stejná jako u tvarovek z polystyrenu. Díky zvětšenému povrchu danému strukturou buněk však poškození vznikají rychleji nebo je jejich účinek silnější než u kompaktní základní suroviny - polystyrenu.
Odolnost vůči působení chemických látek je proto významně ovlivněna hustotou materiálu. Pěnové hmoty z EPS, jako je i materiál Compacfoam s přibližnou hustotou 100 - 400 kg/m³, jsou tedy zásadně odolnější než např. fasádní EPS s hustotou do ~20kg/m³.
Znalost chování pěnových hmot ze styroporu při styku s chemickými látkami, které se v praxi (stavebnictví, obaly) běžně vyskytují, je velmi důležitá, aby bylo možné vyvarovat se chyb při jeho použití.
K ohodnocení odolnosti byly použity výsledky zkoušky odolnosti pro chemický průmysl provedené na základě normy DIN 53 428 „Zkoušky pěnových hmot, zjištění chování při vystavení působení tekutin, par, plynů a pevných látek“. Podle této normy bylo uloženo 5 kostek z pěnové hmoty o délce hrany 5 cm ve zkušebním médiu a po uplynutí stanovené doby byly zjišťovány změny zkoušeného tělesa - např. změny hmotnosti a rozměrů. V případě tekutých zkušebních médií činily doby uložení 72 hodin, u plynů 24 hodin a u zkapalněných plynů alespoň 3 hodiny. U zkapalněných plynů se teploty pohybovaly na nebo mírně pod bodem varu příslušné látky, u ostatních zkušebních médií byla nastavena pokojová teplota.
Podle normy DIN 53 428 jsou pro vizuální hodnocení navržena kritéria od 0 = žádné změny, do 5 = velmi výrazné změny. Na základě toho uvádíme v následující tabulce zjednodušený přehled:
+…. žádné změny (0) = odolný
+-…. nepatrné změny (2) = podmíněně odolný (nepatrné změny rozměrů)
-…. velmi výrazné změny (5) = nestabilní
K posouzení možného negativního vlivu látek, kterým se nelze při použití materiálu v praxi vyhnout:
Oxid siřičitý, oxid dusičitý
Motorová nafta
Palivo pro zážehové motory s benzenem
na mechanickou pevnost materiálu, byly tyto vlivy prozkoumány v rámci důkladného zkušebního procesu na univerzitě v Innsbrucku, přičemž nebyl zjištěn žádný negativní vliv.
přečtěte si více na: Odolnost vůči benzínu, naftě, oxidu siřičitému a oxidu dusičitému
Pokud se pěnová hmota ze styroporu dostane do kontaktu s látkou neznámého složení, např. s laky nebo lepidly, které mohou obsahovat riziková rozpouštědla, pak je nutné se předem ujistit pokusem v podmínkách podobných skutečnému použití, že pěnová hmota nebude látkou poškozena. Provedením zkoušky při teplotě nad 20 °C, např. při 50 °C, je možné zkoušku výrazně zkrátit. Pro zpřísnění podmínek zkoušky a získání jasnější výpovědi je možné při zkoušce použít hmotu s výrazně nižší hustotou než se předpokládá pro reálné použití. V následující tabulce je znázorněno chování pěnových hmot ze styroporu při působení nejdůležitějších chemických látek.
Voda | + |
Mořská voda | + |
Čpavková voda | + |
Bělicí roztoky (chlornan, peroxid vodíku) | + |
Draselný louh | + |
Vápenná voda | + |
Hydroxid sodný | + |
Mýdlové roztoky | + |
Kyselina mravenčí, 50% | + |
Kyselina octová, 50% | + |
Kyselina fluorovodíková, 4% | + |
Kyselina fluorovodíková, 40% | + |
Kyselina fosforečná, 7% | + |
Kyselina fosforečná, 50% | + |
Kyselina dusičná, 13% | + |
Kyselina dusičná, 50% | + |
Kyselina chlorovodíková, 7% | + |
Kyselina chlorovodíková, 18% | + |
Kyselina sírová, 10% | + |
Kyselina sírová, 50% | + |
Kyselina mravenčí, 99% | + |
Kyselina octová, 96% | - |
Kyselina propionová, 99% | - |
Kyselina dusičná, 65% | + |
Kyselina chlorovodíková, 36% | + |
Kyselina sírová, 98% | + |
Kyselina dusičná | - |
Kyselina sírová | - |
Anhydrid kyseliny octové | - |
Oxid uhličitý, pevný | + |
Oxid sírový | - |
Huminová kyselina | + |
Kyselina uhličitá | + |
Kyselina mléčná | + |
Kyselina vinná | + |
Kyselina citronová | + |
Čpavek | - |
Brom | - |
Chlór | - |
Oxid siřičitý | - |
Butadien | - |
Butan | - |
Butylen | - |
Zemní plyn | + |
Etan | + |
Ethylen | + |
Ethyn | + |
Metan | + |
Propan | + |
Propylen | + |
Propylenoxid | - |
Čpavek | + |
Vzácné plyny | + |
Kyslík (nebezpečí exploze) | + |
Oxid siřičitý | - |
Dusík | + |
Vodík | + |
Metan | + |
Etan | + |
Ethylen | - |
Ethylenoxid | - |
Ethyn | - |
Propan | - |
Propylen | - |
Propylenoxid | - |
Butan | - |
Butylen | - |
Butadien | - |
Zemní plyn | + |
Cyklohexan | - |
Motorová nafta, topný olej EL | - |
Heptan | - |
Hexan | - |
Parafínový olej | +- |
Lakový benzin 55 - 95 °C | - |
Lakový benzin 155 - 185 °C | - |
Vazelína | + |
Palivo pro zážehové motory s benzenem (Normal nebo Super) | - |
Metanol | +- |
Etanol | +- |
Etylenglykol | + |
Dietylenglykol | + |
Isopropanol | + |
Butanol | +- |
Cyklohexanol | + |
Glycerin | + |
Kokosový mastný alkohol | + |
Anilin | - |
Diethylamin | - |
Ethylamin | + |
Triethylamin | - |
Aceton | - |
Acentonitril | - |
Akrylonitril | - |
Dimethylformamid | - |
Ester | - |
Diethylether | - |
Halogenované uhlovodíky | - |
Ketony | - |
Ředidlo na lak | - |
Olivový olej | + |
Tetrahydrofuran | - |
Anhydrit | + |
Sádra | + |
Vápno | + |
Písek | + |
Cement | + |
Přírodní asfalt | + |
Studený asfalt a asfaltové tmely na vodní bázi | + |
Studený asfalt a asfaltové tmely na bázi rozpouštědla (bez aromatických uhlovodíků) | - |
Benzol | - |
Kumen | - |
Etylbenzen | - |
Fenol, vodný roztok 1% | + |
Fenol, vodný roztok 33% | - |
Styren | - |
Toluol | - |
Xylol | - |
Kafr | - |
Naftalen | - |
Upozornění: Údaje vycházejí z našich aktuálních poznatků a zkušeností. S ohledem na množství různých vlivů působících při zpracování a použití našich produktů je zpracovatel povinen provádět vlastní zkoušky a testy. Právně závazné prohlášení o vlastnostech nebo vhodnosti pro určitý konkrétní účel nelze odvodit z našich údajů. Příjemce našich výrobků je povinen dodržovat případná ochranná práva a stávající zákony a ustanovení na vlastní odpovědnost.
Prameny:
BASF AG, Technická informace 48307, březen 2001
Univerzita Innsbruck, Oddělení pro materiálové technologie: Hodnocení chemické odolnosti proti stárnutí u materiálu Compacfoam (2009)